Social Standing and Lifestyle in Czech Society
Sociologické studie / Sociological Studies 06:9
In this paper, I address two associated issues concerning culture consumption and stratification: firstly, hypothesis assuming that social classes in the Czech Republic are associated with distinct lifestyles and secondly social patterning of cultural omnivorousness. In the introductory part, I pursue cultural consumption and lifestyle theories along with research agenda related to social stratification. Three theoretical models of class and culture: homology, postmodern individualization and “cultural omnivorousness” are introduced. In the second part, using data Market & Media & Lifestyle TGI 2004 (MEDIAN s.r.o.) I deal with three dimensions of lifestyle: highbrow culture tastes/activities, luxury consumption and healthy lifestyle. Besides, cultural omnivorousness is examined as general interest in topics of informatory and entertaining character (highbrow as well as lowbrow) in media. Omnivores are more likely present in higher status groups indicated by education credentials and household income but direct effect of social class, other characteristics controlled, is tenuous. The hierarchical association between social class (ABCDE Social Grades based on household position) together with education as institutionalized form of cultural capital on the one hand and lifestyle on the other is obviously present in the domain of highbrow culture tastes/activities and luxury consumption but not in case of healthy lifestyle. Consequently it seems yet too soon to speak of postmodern stratification theory with emphasis on weakened cultural hierarchies and their eroded ligatures to social class as substantial clarification of the Czech social structure.
Keywords
lifestyle, social class, cultural consumption, cultural omnivorousness, highbrow culture, luxury consumption, healthy lifestyle
Sociální postavení a životní styl v české společnosti
Sociologické studie / Sociological Studies 06:9
V této studii se zabývám dvěma tématy týkajícími se diferenciace životních stylů, kulturní spotřeby a stratifikace. První představuje hypotézu, podle které se v České republice sociální třídy vyznačují rozdílnými životními způsoby, druhým tématem je pak sociální zakotvenost kulturního „všežroutství“. V úvodní části shrnuji poznatky výzkumu a teorie kulturní spotřeby, životního stylu a stratifikace. Uvádím přehled teoretických konceptů a výzkumné agendy kulturní diferenciace a sociální stratifikace. Představuji tři teoretické modely vztahu třídy a kultury: homologie, postmoderní individualizace a „kulturní všežravosti“. V druhé části analýza dat z výzkumu Market&Media&Lifestyle TGI 2004 (MEDIAN s.r.o.) sleduje homologii tříd a životních stylů ve třech dimenzích: vkus a aktivity svázané s vysokou kulturou, luxusní materiální spotřeba a zdravý způsob života. Dále zkoumám kulturní „všežroutství“ v zájmu o mediální témata. Všekonzumenti témat pochází častěji z vyšších statusových skupin indikovaných vzděláním a příjmem domácnosti, vliv samotné sociální třídy je při kontrole ostatních znaků slabý. Životní styl a kulturní spotřeba je hierarchicky svázána se sociální třídou (Socioekonomická klasifikace ABCDE odvozená z postavení domácnosti) a vzděláním jako institucionalizovaným kulturním kapitálem na jedné straně a na druhé životním stylem ve sféře vkusu/ aktivit vysoké kultury a luxusní spotřeby nikoliv však v případě zdravého životního stylu. Vazby kulturní spotřeby a životního stylu na vertikální postavení jsou v CŘ přítomny, v důsledku toho je předčasné mluvit o postmoderní teorii stratifikace jako o modelu platném pro českou sociální strukturu.
Klíčová slova
životní styl, sociální třídy, kulturní spotřeba, kulturní všežroutství, vysoká kultura, luxusní spotřeba, zdravý životní způsob